| odborné slovo | | význam, popis | kategorie |
|---|
| elektro- | - | první část složených slov mající význam elektřina, elektrický | |
| elektroakustika | - | obor techniky zabývající se elektrickým snímáním, reprodukcí, záznamem a zpracováním zvukových záznamů | |
| elektroanestezie, elektroanestézie, elektroanestes | - | celkové znecitlivění elektrickým proudem procházejícím centrálním nervovým systémem | |
| elektrobus | - | autobus poháněný elektrickým motorem | |
| elektrochemie | - | obor fyzikální chemie zabývající se jevy při přeměně chemické energie v elektrickou a naopak, rovnováhou v roztocích elektrolytů, jejich elektrickou vodivostí | |
| elektroda | - | 1. tuhý, kapalný nebo plynný vodič, jímž proud přichází nebo odchází do jiného prostředí;
3. svařovací drát | |
| elektroencefalografie, | - | lékařská neurologická vyšetřovací metoda zachycující mozkové elektrické potenciály a jejich proměny, zkratka EEG | |
| elektrografie | - | 1. chemická elektroanalytická metoda;
2. technika zobrazování předmětů přímo na fotografickou citlivou vrstvu pomocí vysokonapěťového elektrického pole | |
| elektrokardiografie | - | lékařská vyšetřovací metoda zachycující a zaznamenávající akční elektrické srdeční potenciály z různých míst povrchu těla, zkratka EKG | |
| elektrokardiostimulátor | - | přístroj k elektrickému dráždění srdečního svalu | |
| elektrokaustika | - | odstranění chorobně změněné tkáně pomocí drátu rozžhaveného elektrickým proudem | |
| elektrokoagulace | - | 1. léčebná metoda spočívající v koagulaci tkáně elektrickým proudem;
2. shlukování koloidních částic působením elektrického proudu | |
| elektroluminiscence | - | luminiscence buzená přiloženým elektrickým polem nebo protékajícím elektrickým proudem | |
| elektrolyt | - | pevný nebo kapalný vodič, v němž vedení elektrického proudu je uskutečněné pohybem iontů | |
| elektrolýza, elektrolysa | - | rozklad látek působením elektrického proudu | |
| elektromagnet | - | měkké železo vložené do cívky protékané elektrickým proudem, které tak získává magnetické vlastnosti | |
| elektromagnetizmus, elektromagnetismus | - | nauka o vzájemném působení elektrických a magnetických jevů | |
| elektrometalurgie | - | výroba kovů, slitin nebo jejich rafinace pomocí elektrické energie | |
| elektrometeor | - | optický nebo zvukový projev atmosférické elektřiny, např. polární záře, bouřka | |
| elektrometr | - | elektrostatický přístroj k měření velmi nízkého elektrického napětí | |
| elektromobil | - | automobil poháněný elektrickým motorem | |
| elektromotor | - | točivý elektrický stroj měnící elektrickou energii na mechanickou | |
| elektromyografie | - | zaznamenávání činnosti biopotenciálů kosterního svalstva, zkratka EMG | |
| elektron | - | 1. stabilní elementární částice se záporným nábojem patřící mezi leptony;
2. lehká konstrukční slitina hořčíku,hliníku a zinku | |
| elektronegativní | - | nesoucí záporný elektrický náboj | |
